Věcná břemena

Věcná břemena

Podstatou věcných břemen je omezení vlastníka věci v tom, že je povinen něco trpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch někoho jiného - oprávněného. Věcná břemena dělíme na tzv. služebnosti a reálná břemena. Předmětem věcného břemene může být (s trochou nadsázky řečeno) v podstatě cokoliv, záleží čistě na dohodě zúčastněných stran. Podmínky věcných břemen se specifikují v dohodě nebo smlouvě, která se vkládá na katastr. Za poplatek je volně dostupná.

Služebnost

Zjednodušeně můžeme říci, že o služebnosti se bavíme v okamžiku, kdy daná věc (např. nemovitost) nebo její část (např. místnost) má sloužit někomu dalšímu - oprávněnému. Vlastník nemovitosti tak musí strpět činnost nebo jednání oprávněného a musí své úmysly a jednání omezit tak, aby nezamezil v možnosti užívat danou věc (např. přehradit cestu).

Služebnosti se navíc dělí ještě na osobní a pozemková. Rozdíl je jednoduchý. Osobní služebnost byla zřízena ve prospěch konkrétní osoby. Její zrušení je možné pouze se souhlasem všech účastníků a nebo smrtí oprávněného. Pozemková služebnost je naopak ve prospěch konkrétního pozemku a může být zrušena za souhlasu všech vlastníků dotčených pozemků. Služebnost může být vztažena na věci nemovité, ale i na věci movité.

Mezi typické služebnosti můžeme zařadit věcné břemeno chůze a jízdy, vedení nebo správu inženýrských sítí, věcné břemeno bytu, užívání nebo také braní vody.

Reálná břemena

U reálných břemen je narozdíl od služebností vyžadována aktivita vlastníka (povinného). Ten se zavazuje, že ve prospěch další osoby koná a poskytuje užitek z konkrétní věci nebo činnosti. Typicky se jedná o část úrody nebo plody ze sadů. Reálná břemena lze stanovit na dobu určitou anebo se z něj vyplatit.